Kdy jste naposled napsali něco ručně na papír? Nákupní seznam, tahák během hodiny, vzkaz sousedovi do schránky? Ačkoli se nacházíme v digitálním věku, – a dokonce i to ruční psaní na klávesnici nahrazuje hlasový zápis – text, psaní a přirozeně i čtení jsou nedílnou součástí života každého z nás. Vždycky to tak bylo a věřím, že vždycky bude.
Schválně; když čtete výše můj ruční příspěvek, je to pro vás ještě rukopis nebo byste to už nazvali krasopisem? Kde tedy leží nějaká pověstná hranice mezi krasopisem a rukopisem? Existuje vůbec? Pokud jste vědci, určitě si to budete chtít vydefinovat a hranici najít. Pokud jste víc umělci, bude vám to jedno jako mně a klidně se může stát, že si budete něco psát na přednášce a dáte si záležet a najednou to bude víc krasopis než jen rukopis. A i naopak, pokud budete u krasopisu netrpěliví a místo soustředěných tahů, dáte spíš na náhodu, jestli se to povede nebo ne, a snadno spadnete do svého škrabopisu.
Kurzíva a vázání písmen
Typickým znakem krasopisu je vázání a kurzíva. Kurzíva neboli italika je sklon písma. Míra naklonění se liší a u rukopisu mnohdy napoví něco o vlastnostech jejího majitele. Naklonění směrem doprava je symbolem dynamiky čili pohybu, a to určitým směrem. Už prvňáčci si díky kurzívě do svého vývoje zapisují to, že jít v životě nějakým směrem, za nějakým cílem má smysl. To, že písmena nestojí samostatně, ale jsou svázaná, dětem pomáhá se učit, že v životě je nutné si dávat věci do souvislostí. Docela dobrá výbava do života. Těžko říct, jestli je to i typický znak Italů, když to mají ve svém názvu, ale takové posouzení nechám plně vaší vlastní fantazii.
Čistě prakticky bylo vázané písmo vždycky nejrychlejším způsobem, jak zapisovat. Od rukopisu k těsnopisu je pak už jen pár kroků.
Čím psát krasopisně
Když si na chvilku odmyslíme učení tahů samotných, můžeme si říct něco málo o médiích, myšleno prostředcích, které ke psaní používáme. Sami mi dáte zapravdu, že svět psacích potřeb je obrovský a je těžké si někdy vybrat. Pojďme z toho velkého koše vybrat aspoň nejpodstatnější pomocníky.
Tužka – raději měkčí čili číslo 1, což je něco jako B1+
Bombičkové pero – psaní hrotem je lepší než kuličkovým perem, ale proti vkusu žádný dišputát, pomáhá nám odlehčit ruku a nespěchat
Namáčecí pero – k tomu potřebujete i inkoust v lahvičce a psaní se ještě zpomalí, protože vás bude „zdržovat“ časté namáčení, malým řešením je rezervoár, což je nástavba k hrotu
Fixy – ať už klasické nebo technické, případně přímo kaligrafické
Štětce – jsou podobným zpomalovačem jako pero, protože namáčet do barvy také musíte průběžně stále, ale existují i fixové štětce, které mají něco jako velkou bombičku tekutiny, přišroubovanou k tělu, kterou lze měnit nebo doplňovat.
Psát se dá i prstem po zemi, to věděl už i Ježíš. Když napadne první sníh na přední skla aut, je to ráj ke tvoření pro děti i bláznivé pisálky jako jsem já nebo vy? Takže rozhodně nás v psaní neomezují jen prostředky, které se dají koupit a uchopit do ruky.
Krasopis (kaligrafie) pro každého
Krásně psát se může naučit téměř každý. Kdo má talent, trochu dřív, ale kdo má pocit, že ho nemá, není ze hry ven. Je to stejné jako s kteroukoli jinou lidskou činností. Cvik dělá mistra. Pravidelným cvičením, pílí a trpělivostí sám se sebou lze dosáhnout krásných výsledků. A čas je vaším přítelem.
Pokud chcete s krasopisem začít, máte na výběr několik cest. Zkusit to jako samouk. Pořídit si knihy a písanky a možná i shlédnout nějaké návody na netu zdarma. I já mám tohle za sebou. Je to trošku dobrodružství a na mnohé chyby člověk přijde časem a pak se z nich zase sám učí. Cesta rozhodně možná, ale trošku kostrbatá.
Druhé řešení je shlédnout dnes oblíbené a v době virové neodmyslitelné online kurzy. I já se k jejich tvorbě musela odhodlat. Vznikly dva. Krasopis fixem pro začátečníky a Krasopis namáčecím perem pro pokročilé. Online kurz je velkou pomocí třeba introvertům nebo lidem, kteří třeba i díky nějakému zdravotnímu omezení na veřejný kurz jednoduše nemohou.
Třetí řešení je nejčastější a z mé zkušenosti nejoblíbenější. Najít si veřejný kurz a navštívit ho. Zkušenosti, které má lektor nejen se psaním, ale i s procesem učení a s chybami a slepými uličkami, jsou cenný poklad, kterým si dobu svého učení můžete docela slušně zkrátit. Ale konečný výběr a rozhodnutí nakonec stejně leží na vás a je přirozené, že se v přístupu jako lidé lišíme.
Nakonec je ale důležité to, když v krasopisu najdeme nejen praktickou dovednost, ale i schopnost trošku zpomalit a opět procvičit svoji vytrvalost a soustředění. A to jsou v dnešní době sice vzácné, ale velmi užitečné vlastnosti.
Zaujal vás krasopisný způsob psaní? Tak článek sdílejte. Děkujeme.