Nejeden bylinkář o kopřivě tvrdí, že kdyby lidé znali její léčivé účinky, už by ji nikdy ze záhonku nevytrhli a pěstovali by pouze ji. Je však kopřiva skutečně tak zázračná? Nebo je to jen velmi přeceňovaný plevel? Pojďte společně s námi kopřivu dvoudomou poznat blíže.
Kopřivu není potřeba nijak složitě popisovat. Mezi ostatními rostlinami je dobře rozpoznatelná. V dobrých podmínkách, kde je půda bohatá na dusík, dorůstá výšky až dvou metrů. Najdete ji proto v blízkosti pastvin, na rumištích, podél cest, břehů potoků a rybníků. U nás se můžeme setkat s kopřivou dvoudomou a menší kopřivou žahavkou. Obě mají stejné účinky i využití.
Proč kopřiva pálí?
Celá rostlina je hustě pokryta tvrdými křemičitými chloupky, které jsou křehké jako sklo. Při dotyku naruší kůži a zlomí se. Ostrou jehličkou se do ranky vyplaví směs dráždivého histaminu, acetylcholinu a kyseliny mravenčí. Tuto ochranu si kopřiva vybudovala z jednoduchého důvodu – aby ji nespásala divoká zvířata, neboť obsahuje obrovské množství živin. Na zmírnění lokální reakce v podobě puchýřků skvěle funguje rozemnutí listu jitrocele kopinatého.
Co kopřivy obsahují?
Kromě již výše zmíněného křemíku a látek v chloupcích obsahují kopřivy až 4 % hodnotných bílkovin, kvalitní tuk, který najdeme především v semínkách, vysoké množství vitamínů (A, E, K, B, C), minerálů, chlorofylu a dalších biologicky aktivních látek. Veškeré složení je v dokonalé vzájemné souhře, čímž se zvyšuje biologické využití kopřivy pro zdraví.
Z minerálů můžeme zmínit např. vápník, železo, hořčík, fosfor a mnoho dalších. Stopové prvky jako zinek, selen, měď, chrom, jod, síra atd. podporují vstřebávání a využitelnost minerálů a vitamínů v těle. Dalšími důležitými látkami jsou také serotonin, fytosteroly, flavonoidy, třísloviny a enzymy, které chrání například před zvětšením prostaty.
Léčivé účinky kopřivy
Mnoho lidí má v povědomí, že je kopřiva využívána především pro jarní očistu organismu. Po zimě býváme vyčerpaní a mnohdy trpíme i tzv. jarní únavou. Naše imunita se celou zimu vypořádávala se zvýšeným množstvím virů, sušším vzduchem a nedostatkem slunečního záření. Kopřiva nám na jaře dokáže dodat vše potřebné. Ale především zde platí – všeho s mírou. Intenzivní kúra nesmí trvat déle než 3–4 týdny, jinak může dojít k podráždění ledvin, močových cest či žaludečním potížím. Kopřiva je totiž jednou z nejsilnějších bylin.
Zevně ji využijete k léčbě kloubů a dermatitid nejrůznějšího původu, od akné, přes ekzém po revmatická onemocnění. Posiluje pokožku, vlasy i nehty, dezinfikuje a podporuje hojení. Stačí, když využijete odvar k oplachům a koupelím. Odvážnější mohou zkusit i cílené žahání. Čerstvé kopřivy intenzivně prokrví pokožku a působí protizánětlivě. Vnitřně kopřiva pomáhá k regeneraci celého organismu.
Recept na kopřivový sirup
Jednou z příjemných forem konzumace kopřivy je sirup, který v letních dnech dokáže osvěžit tělo i mysl. Příprava je jednoduchá. Budete potřebovat:
- 2 l vody
- 40 vrchních částí kopřiv
- 1,5 kg cukru či medu
- 2 citrony, nejlépe v bio kvalitě
Postup je jednoduchý. Stačí čisté kopřivy ponořit do horké vody s plátky citronu a nechat 24 hodin louhovat. Po scezení pak přidejte cukr, přivedete k varu a následně nalijete do sterilizovaných sklenic.
Recept na kopřivovou mast
Na vleklé problémy lze využít i domácí mast z kopřiv. Kromě kožních a revmatických onemocněních se uplatňuje také v léčbě bércových vředů a křečových žil. Přípravu zvládne opravdu každý. Připravte si:
- 250 g sádla nebo nerafinovaného bambuckého másla
- 1–2 hrsti kopřivových listů
- hrnec
- plátno
- kelímky či skleničky s víčkem
Tuk rozehřejte na cca 60 °C a vhoďte do něj nadrobno pokrájené listy. Poté buď udržujte konstantně teplotu po dobu 5 hodin, nebo během dvou dnů několikrát opakujte cyklus zahřívání a postupného chladnutí. Obsah pak sceďte přes plátno a nalijte do čistých nádob s víčky.
Kuchyňské využití kopřivy
Rostlinu můžete zpracovat jako špenát, do polévek i slaných nákypů a koláčů. Zvláštní pozornost si však zaslouží semínka. V době antiky byla považována za nejsilnější afrodisiakum. Pro vysoký obsah esenciálních mastných kyselin jako je omega 3 a 6 se dají považovat za opravdovou superpotravinu. Využijete je k posypání kaší, do smoothie, dezertů a slaných jídel. Samotná chutnají trávově až ořechově.
Využití v zahradě
I v praktickém využití okolo domu zaujímá kopřiva přední místa. Díky vysokému obsahu živin se skvěle hodí jako organické hnojivo. Dodá půdě celou škálu živin, podpoří rostliny v růstu i obranyschopnosti proti chorobám a škůdcům.
Hnojivo z kopřiv
Kopřivové hnojivo neboli jícha se připravuje kvašením v nekovové nádobě. Tu naplníte ze ¾ nasekanými celými kopřivami, zalijete dešťovou vodou a necháte 2–4 týdny kvasit. V mezičase můžete obsah promíchávat. Až nálev získá temně zelenou barvu a přestane tvořit bublinky na povrchu, je připraven k použití. Hnojivo používejte v poměru 1:9 až 1:50 k vodě podle potřeby rychlosti hnojení. Vymacerované rostliny využijte buď na kompost či jako mulč.
Postřik na mšice z kopřiv
Výluh z kopřiv je skvělým prostředkem také proti škůdcům a některým chorobám. Hodí se na mšice, molice, plísně i americké padlí. Na venkovní rostliny lze využít i kvašenou jíchu, pokud vám nebude vadit typický zápach. Do vnitřních prostor raději použijte jen několikadenní výluh, obvykle se udává doba přípravy 3-4 dny. Postřik musí rostliny dokonale smáčet, je proto vhodné do něj přidat pár kapek jaru a trochu oleje. Zesílíte tak jeho účinky.
