Proč by se měly děti digitálně vzdělávat a jak nastavit dětem digitální rovnováhu?

Nároky na dnešní děti z hlediska digitálních dovedností budou na trhu práce vysoké a pouze uživatelská znalost práce na počítači už mnohdy nestačí. Rodiče mají pocit, že když batole umí prstem ovládat tablet nebo dotykový telefon, roste z něj malý digitální genius. Praxe ale ukazuje, že děti mají v ovládání technologií větší mezery, než možná rodiče tuší.

5 až 7 let – Roboti, tablet a vizuální programovací jazyky

Mozek dítěte v tomto věku dokáže absorbovat obrovské množství informací a stejně tak jako je ideální pro to začít se učit cizí jazyky, není na škodu „zasadit semínko” informatického myšlení. Dítě si připraví dobrý základ pro pokročilejší digitální dovednosti, které se pak bude učit daleko snáze.

Na kurzech MiniCoders, které jsou určeny pro předškoláky, nám jde o to, aby si děti tyto koncepty začali uvědomovat a aplikovaly je při úplně jednoduchém programování – ať už třeba tatínka nebo malého robůtka. Roboti jsou skvělou pomůckou, protože na nich vidí výsledky svých příkazů a podmínek. Když pochopí, že je to vlastně jednoduché, přesouváme se k tabletům a ke Scratchi Junior. Jde o obrázkový programovací jazyk, kde se děti učí programovat jednoduché příběhy a animace a nemusí vůbec umět číst.

8 až 10 let – Počítač a blokové programovací jazyky

Děti, které jsou do tohoto věku většinou zvyklé na dotykové digitální technologie, by se měly pomalu začít seznamovat se stolním počítačem a vyzkoušet si práci s myší (mít pod kontrolou pohyb kurzoru, rozlišovat mezi funkcí pravého a levého tlačítka, případně scrollovat) a klávesnicí (správná pozice rukou, k čemu slouží klávesy Mezerník, Enter, Shift apod.), najít česká písmena nebo používat šipky.

Děti se mohou také pomalu přesunout od obrázkových programovacích jazyků k blokovým, protože už umí číst. Vhodný je programovací jazyk Scratch, kde jsou jednotlivé příkazy napsané na blocích. Ty jsou barevně odlišené a zapadají do sebe jako dílky puzzle. Ovládání je proto snadné, zábavné a velmi intuitivní. Znalost práce s blokovými programovacími jazyky se ostatně nově v rámci revize Rámcového vzdělávacího programu dostává i do doporučeného učiva na prvním stupni základních škol.

10 až 12 let – Komplexnejší projekty, úvod do textových programovacích jazyků, 2D i 3D grafika i AI

Na druhém stupni už se předpokládá bezproblémová znalost práce s počítačovou technikou, děti by měly být schopné vytvořit textový dokument nebo prezentaci včetně základního formátování, umět používat základní klávesové zkratky, tvořit obrázky v jednoduchých programech jako je MS Paint (Malování) a umět vyhledat informace pomocí internetového prohlížeče. Vhodné je také umět pracovat se soubory a složkami – přesouvat je, kopírovat, přejmenovat nebo smazat.

Studenti, kteří se v minulosti setkali s blokovými programovacími jazyky, si mohou vyzkoušet pracovat s textovými jazyky jako například Python, který patří mezi nejpoužívanější IT jazyky současnosti. K tomu už je potřeba perfektní znalost klávesnice, používání klávesových zkratek a pro programování klíčové používání různých druhů závorek. Digitální dovednosti ale neznamenají jen programování. V tomto věku si děti mohou vyzkoušet základy práce s grafickými editory jako je např. Figma či 3D program Blender, úpravy videa a pokročilejší studenti se mohou seznámit s tím, jak funguje umělá inteligence (AI – artificial intelligence).

13 až 18 let – Digitální dovednosti nejsou jen programování

Teenageři už jsou obvykle zdatní ve vyhledávání na internetu, psaní referátů a prezentací do školy, od 13 let je také ze zákona dovolené mít účet na sociálních sítích, kde se rychle rozkoukají. Proto je vhodné co nejdříve začít mluvit o bezpečnosti na internetu.

Pokud jde o pokročilé digitální dovednosti, záleží na zájmech daného studenta a úrovni předchozích dovedností. Pokud si žák prošel například kurzem Scratch, může pokračovat nejen na navazující programovací kurzy, ale třeba se naučit také tvořit webové stránky nebo vyvíjet hry či aplikace. Základ programování by ale měl být v tomto věku už samozřejmostí a myslí na to konečně i české školství.

A jak nastavit dětem digitální rovnováhu?

Společně to prodiskutujte – pokud chcete, aby děti dodržovali pravidla, která jim nastavíte je třeba aby pochopili proč jste tak učinili. Je skvělé, když se děti na jejich tvoření podílí, případně jim můžete dát vybrat si z více možností. Díky tomu mají pocit, že aktivitu, kterou vykonávají si vybrali sami a nejsou nuceni dělat ji.

Pestrost aktivit – pomáhá, má-li dítě nastaven jasný čas na danou online aktivitu. Je však důležité, aby dítě mělo také dostatek offline aktivit, které ho baví.

Buďme jim vzorem – pokud vaše dítě uvidí, že každou volnou chvilku trávíte online i ono nabude pocit, že je to fajn strávený čas. Proto je třeba jít jim příkladem a ukázat jim, že existuje mnoho zábavných offline aktivit a telefonu se věnovat pouze je-li nutné.

O makeITtoday

Inovativní vzdělávací projekt makeITtoday vznikl v roce 2017. Vedle systematického vzdělávání v technických oborech se zaměřuje na rozvoj soft skills u studentů ve věku 8-18 let. Nabízí pololetní kurzy a workshopy zaměřené na programování, robotiku, vývoj mobilních aplikací, her, webu a mnohé další. Od roku 2019 pořádá také příměstské tábory. makeITtoday vychází z myšlenky, že v dnešním světě se již většina profesí neobejde bez znalosti digitálních technologií a do budoucna bude těchto povolání jen přibývat. Studenti by si proto měli osvojit digitální dovednosti, aby mohli plně využít potenciál současného světa, ať už budou dělat cokoli. www.makeittoday.cz

Taky považujete vzdělávání dětí v oblasti digitálních technologií a AI (artificial intelligence – umělá inteligence) jako důležité? Tak článek sdílejte. Děkujeme.